Jiskra a Perla se jdou podívat
Připravit na přistání!
Připravuj se dál.
…Kdy přistaneme?
Nikdy. Žádná zem tu není.
Jsou tu mraky až dolů — a čím hlouběji, tím jsou hustší.
Tak se propadneme až úplně dolů a tam se zastavíme.
Žádné dno tam není.
…Takže to houstne, až z toho není mrak, ale kapalina.
A nikdy nenastane chvíle, kdy přistaneš.
To je celé. Úplně dole nějaké jádro nejspíš je, ale stát se na něm nedá.
Proč jenom nejspíš?
Protože se tam nikdo podívat nemůže. Kolem Jupiteru létala sonda a měřila, jak silně ji Jupiter na různých místech přitahuje. Z toho se pozná, co je hluboko uvnitř.
Je ta rudá skvrna velká jako celé moje město?
Je velká jako celá Země. A pomalu se zmenšuje.
Víme, že zuří už staletí, a možná mnohem déle.
Ano — jasné, klidné, krémové světlo.
Je nahoře většinu roku: jednou večer, jindy až k ránu.
Vidět je odkudkoli na světě — ale ne každou noc. Někdy se ztrácí ve světle Slunce.
Jupiter — kde je a kdy je vidět
Kde je Země čistá, vystoupá to vysoko na oblohu. Čím je tmavší, tím níž to zůstane. Kde je černá, tam to nevyjde vůbec. Žádný stín: nezáleží na tom, kde bydlíš.
Jupiter — co potřebuju k pozorování?
Uvidíš to pouhýma očima.
Ukáže to běžný dalekohled s 10× zvětšením, když ho opřeš o plot nebo o zeď.
A vedle Jupiteru se srovnají až čtyři maličké tečky. To jsou měsíce.
Aby to bylo pořádné, tak dalekohled 150 mm. Tenhle obrázek je asi 200× zvětšený — tolik ten dalekohled ukáže za dobré noci.
Při takovém zvětšení ti z obrazu vyjede během chvilky.
Seřaď planety podle velikostiSeřaď planetyPřeskákej sluneční soustavuDalo by se stát na planetě nebo měsíci?Pouhýma očima, běžným nebo hvězdářským dalekohledem?Co tam nepatří?